Háliidat go galledit min rádjeriikkas?
Ásahan dihte obbalaš ipmárdusa de lea lea dehálaš dovddiidit duiskka-dánskka rádjeregiovnna minoritehtaide, ii dušše sin ásahuslaš struktuvrii, muhto maiddái háleštit persovnnalaččat minoritehta miellahtuiguin.
Easkka dalle lea vejolaš vástidit sáhttá go ja mo normatiivva muddemiid maiddái sáhttá implementeret árgabeaivái. Dušše čoahkkimiiguin ja digaštallamiin báikkis sáhttit mii ovdánahttit dihtomielalašvuođa dan birra mii lea minoritehtaid identitehta ja kultuvra lea, movt minoritehta ja majoritehta ellet ovttas, ja maid minoritehtaeallin mearkkaša árgabeaivvis.
Gallet min
Leago dus beroštupmi galledit min rádjeriikkas delegašuvnnain? Dalle lágidit mii áinnas 3–5 beaivvi guhkkosaš orruma ovttasráđiid duinna, gos don sáhtát hupmat duiskkalaččaiguin ja dánskalaččaiguin goappašat bealde ráji, ja davvifrisalaččaiguin, sinti ja Rom álbmogiin, ja oahppat eambbo minoritehtaid dilálašvuođa ja birra ja oainnuid birra mo čoavdit minoritehtagažaldagaid.
Min fálaldat leat jurddašuvvon sihke olbmuide eurohpálaš regiovnnain mat gullet nationála dahje regionála minoritehtaide, muhto maiddái "majoritehtaservodaga" miellahtuide geat beroštit minoritehtagažaldagain (ovdamearkka dihte politihkka, media, hálddahus, dieđa ja kultuvra surggiin).
Movt prográmma min luhtte sáhttá leat
Fáttaid dáfus sáhttá prográmma heivehuvvot du beroštumiide ja sávaldagaide – berošteaddjit dál oahpus, kultuvrras, medias dahje valáštallamis ja astoáiggis – mii čoahkkáibidjat áinnas individuálalaš prográmma dutnje.
Don gávnnat prográmmaovdamearkkaid dás:
Prográmmaovdamearkkat (rahpá PDF)
Praktihkalaš dieđut / Idjadeapmi ja guossoheapmi
Minoritehtafierpmádat lea čadnon Sankelmark Akademiet ásahussii ja sáhttá danne fuolahit semináralanja, orruma ja borrama Sankelmarkas dahje eará oahppoásahusas Rádjeriikkas.
Du joavkku orrun ruhtaduvvo minoritehtagelbbolašvuođafierpmádaga ruđain, don mávssát dušše oasi gokčat goluid.
Váldde oktavuođa minguin oažžut eambbo dieđuid galledeami birra min luhtte rádjeregiovnnas.